Kralupy si připomínají jaro 1945

most
Miřejovický most zasažený bombou. | Foto: archiv Ing. J. Stupky
Letos v květnu je tomu 70 let, kdy skončila druhá světová válka. Měsíc a půl před koncem této války ovšem přineslo zkázu Kralupům nad Vltavou bombardování americkými letadly. Bomby padaly i do okolí Kralup. Sedmdesáté výročí této tragické události uplynulo v neděli 22. března. V tomto článku bych chtěla připomenout, co se onoho slunečného jarního dne stalo, přestože je to téma několikrát zpracované, a to Otakarem Špecingerem (†90). O kralupském náletu publikoval knihy i Ing. Josef Stupka, který bombardování osobně zažil.

Bomby dopadly do okolí Kralup

Nálet na Kralupy nad Vltavou, přesněji řečeno na rafinerii minerálních olejů, měl být proveden již 28. prosince, nicméně špatná viditelnost tomu po Vánocích roku 1944 zabránila, venku byla totiž mlha. Okolí Kralup se ovšem neobešlo bez šrámů. Bomby totiž spadly na území Miřejovic, Veltrus, Nelahozevsi, Nových a Starých Ouholic. O život tehdy v Hleďsebi přišla paní Klotilda Fárová, jejíž domek zasáhly tříštivé bomby.

V průběhu tohoto bombardování zemřel i pan Holaj z Veltrus. Kromě lidí umírala i hospodářská zvířata. Poničeny byly nejen majetky lidí, ale i “starý most”, na jehož traverzách bomba vybuchla, a proto ho poškodily jenom střepiny. Dne 28. prosince 1944 kromě Kralup nad Vltavou měla být bombardována další města, a to Pardubice, Kolín a sklady v obci Hněvice poblíž Roudnice nad Labem. Další útoky byly ten den naplánovany v jižním Německu a severní Itálii.

Podle dokumentů, které Otakar Špecinger získal z Londýna během období normalizace, se jednalo o bombardéry typu B-24 Liberator ze 485. skupiny 55. perutě, které v 12:22 z výšky 6,7 kilometrů shodily 43 tun tříštivých bomb. Jedna bomba vážila 500 liber, což je zhruba 250 kilogramů. K zemi letělo celkem 172 bomb. 460. skupina 55. perutě, která také měla provést nálet na Kralupy nad Vltavou, se kvůli mlze nad Kralupsko nedostala vůbec, a proto se rozptýlila se a provedla útoky na příležitostné cíle, a to na železniční objekty v Nymburce a na město Zwettl v Rakousku.

V Kralupech zemřelo 145 Čechů

gymn
Dvořákovo gymnázium
Během druhého jarního dne roku 1945 panovalo teplé slunečné počasí. Lidé v Protektorátu už byli na sirény ohlašující blížící bombardéry zvyklí, a proto byli bohužel i méně opatrní. Osudný den sirény v Kralupech kvílely v 11:46. O čtyřicet minut později se nad městem objevily první americké bombardéry. Bylo jich 21 a právě z nich se začaly snášet k městu tříštivé bomby…

Jedna z prvních bomb dopadla na cíl bombardování, kterým byla rafinerie minerálních olejů (později známá jako Barvy laky), ale strefila plnou cisternu, která začala hořet. Černý dým, jenž se vznášel nad městem, znemožnil letcům výhled, a proto další bomby začaly padat i jinam, a to na domy obyvatelů Kralup. Došlo tím nejen ke zničení větší části obytných čtvrtí zejména v centru města, ale velké množství bomb spadlo do polí, na fotbalové hřiště, do řeky apod.

...nastalo hluboké ticho. Sedmdesát dvě minuty se země vzdouvala, domy vzpínaly a bortily, dráty splétaly, vody vylévaly a ulice uhýbaly. Po celou tu dobu hukot motorů, hvízdání bomb, detonace a padající stavby svým řevem přehlušovaly každý nářek, každý pláč. Ale teď bylo ticho. I výkřiky bolesti a žalu ztuhly v hrdlech…Sto čtyřicet pět českých lidí zahynulo dne 22. března 1945 při náletu na město Kralupy n. Vlt. Byli mezi nimi lidé mladí, kteří dosud nepoznali, jak může být život krásný. Zůstali pod troskami lidé v nejlepším věku, kteří doufali, že již brzy přiloží ruku k dílu při obnově svobodného státu. Zahynuli lidé staří, kteří prožili dvě války a těšili se, že zbytek svého života stráví v klidu ve svém brzy opět již svobodném světě.

Tyto věty napsal Otakar Špecinger v útlé knížce Kralupy na paměť svým mrtvým, jež vyšla rok po náletu, tedy v roce 1946. Tehdy se ještě nevědělo, kolik bomb přesně na město spadlo, a také se nepřesně uváděla délka bombardování, které netrvalo 72 minut, ale o čtyřicet minut méně. Na město byly bomby shazovány v osmi vlnách z výšky od 5,6 - 6,2 kilometrů nad zemí. Jednalo se o 125 strojů typu Liberator B-24 304. perutě, které na město shodily celkem 1136 bomb, a ty dohromady vážily 286 tun. Kromě toho přiletěla ještě devátá vlna, což bylo 20 letadel z 97. bombardovací skupiny 5. perutě. Ta měla útočit na německý Ruhland, ale opozdila se, a proto se odklonila ke Kralupům nad Vltavou nad Mladoboleslavskem. Tato bombardovací skupina na město svrhla ještě 120 bomb o celkové váze 30 tun. Počet spadlých bomb na město se tedy vyšplhal k číslu 1256.

kryt
Letecký kryt pod Hostibejkem.
Nejvíce postižen byl úkryt na kralupském nádraží, který dostal přímý zásah. V něm zahynulo asi třicet osob. Z trosek se zachránilo jen málo lidí. Naopak nejbezpečnější úkryty představovaly kryty vytesané v Hostibejku, jistě i pro svou vzdálenost od centra města. Což pochopitelně ale znamenalo nevýhodu, protože sem mnozí lidé nestačili doběhnout. 

Nálet z 22. března roku 1945 si vyžádal životy 145 Čechů a zhruba kolem stovky Němců. V Kralupech přišli o život i lidé z blízkého okolí. Jedním z nich byl i pan Jiří Šída z Nelahozevsi. Na dobových fotografiích před náletem můžeme vidět, že Kralupy bylo město plné nízkých domů, kterému dominoval novogotický kostel. Po náletu z města převážně zbyly jen ruiny a bylo nutné jej vybudovat znovu. Kralupský kostel v centru města bombardování přežil bez výraznějších škod, přestože pumy padaly v jeho blízkosti. A právě do kostela nosili lidé po náletu jeho oběti. Sem je chodili identifikovat jejich blízcí.

Jen kostel se svou tichou věží
zůstal trčet mezi troskami
                                    nedotčen.
Na jeho podlahu snášeli mrtvé,
katolíky, evangelíky i bez vyznání,
a chrám je všechny přijímal
pod vlídnou střechu.
(Verš Jaroslava Seiferta z básně Úder se nachází na pamětní desce kostela Nanebevzetí panny Marie a sv. Václava odhalené v roce 2000.)

palackeho
Palackého náměstí
Bombardování Kralup nad Vltavou poškodilo 995 domů, zničilo 117 domů, 22 podniků a 16 veřejných budov. Kromě toho byla zničena i kanalizace, elektrické telefonní vedení, dlažby, komunikace.

Omyl amerických letců

Dobré je zmínit, že 28 amerických letadel se 22. března se dopustilo chyby, kvůli které místo Kralup byly bombardovány Neratovice. Průmysl v Neratovicích neutrpěl závažné škody. Bomby ale poškodily nádraží, obytné čtvrti a volné prostory, kde se nacházeli lidé. O život přišlo 52 občanů, bylo mnoho zraněných. Dvacet domů bylo zničeno, třicet poškozeno.

“Je čtvrtek 22. března 1945. Občané neratovští zaplatili dostatečně nejen daň z majetku, ale i vysokou daň z krve. Bylo krátce po poledni, hodiny ukazovaly 12:32, kdy vysoko na jasném nebi přiletěla jasně se třpytící anglická letadla, zasvištěly letecké bomby ve váze 250 kg a v té chvíli dopadlo neštěstí na naši obec. Za necelých 10 minut byly následky tohoto barbarství katastrofální. Nad Neratovicemi stály do velké výše obrovské mraky prachu a kouře a dole v ulicích našel jsi jen trosky života a velký smutek.”

(ze zápisu z neratovické kroniky od Bedřicha Hospecha)

 Městské muzeum připravuje výstavu

Jelikož se jedná o významné jubileum, tak si události na jaře roku 1945 připomíná i Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou. Ředitel muzea p. Racek o výstavě uvedl, že se jmenuje Události jara 1945 v Kralupech, a dodává: “Je to proto, že bude připomenuto jak výročí náletu, tak konce II. světové války a podoba samotných Kralup. Takže budou tři významové roviny výstavy. Nálet budou připomínat především fotografie, konec války rovněž fotografie (místní) a předměty - militárie, město pak rovněž fotografie a dobové předměty. Během výstavy se uskuteční několik komentovaných prohlídek a projekce fotografií. Vernisáž proběhla 19. března. Výstava končí 10. května.”

Vzpomínky nelahozeveských pamětníků na nevydařený nálet

DSCF5173
Klotildu Fárovou připomíná i památník obětem války umístěný pod zámkem Nelahozeves.
Pamětníci z Nelahozevsi a okolí, které jsem oslovovala v roce 2011 a 2012, si všichni do jednoho vzpomínali, že bomba zabila paní Klotildu Fárovou. Dům, kde pobývala se svou vnučkou, jež přežila, dostal přímý zásah.

Telefonicky jsem hovořila s paní Janou Bílkovou, vnučkou paní Klotildy Fárové. Z její výpovědi jsem se dozvěděla, že si o tom v rodině mnoho nevyprávěli. V domě kromě babičky byla i maminka paní Bílkové, která se ve chvíli, kdy bomba dopadla na dům, nacházela v jiné místnosti. Paní Bílková, tehdy dvouleté dítě, si však na nic konkrétního nepamatuje. Zprostředkovaně se dozvěděla, že si hrála v blízkosti své babičky pod židlí, což jí zachránilo život.

Tehdy šestnáctiletý Jaroslav Pšenička, který žil v ulici Pod Strání, pobýval 28. prosince 1944 v době náletu venku s tatínkem. Jeho maminka zůstala uvnitř domu. Když padaly bomby, tak se sehnuli, lekli se a byli šokovaní z toho rámusu kolem. Bomby padaly dále od nich. Oni dopadající pumy neviděli, protože byla mlha.

hledsebe
Fotografie zachycující okolí zničeného domu čp. 3 v Hleďsebi. | Foto: archiv Ing. J. Stupky
DSCF7773
Totéž místo dnes. V místě původního zničeného domu dnes stojí jiný dům (za fotografem)

Jeho kamarádovi, který bydlel ob jeden dům vedle, spadla bomba na dvůr. Hlína jim zasypala vchod a zdemolovala verandu. Kamarád v tu dobu byl mimo domov, ale jeho maminka se nemohla ven z domu dostat.

Po skončení náletu nešel proud, protože bylo přerušené vedení. Spadly dráty poblíž kolejí, kde bomby napadaly na pole před elektrárnu poblíž železnice. Pan Pšenička si vzpomíná i na poničený most, který byl rychle opraven, protože sloužil jako jediný k dopravě. Pšeničkovi měli vysklená okna. Díky velkému tlaku jim uletěly tašky ze střechy.

Kromě toho, konstrukci jediného silničního mostu propojující Nelahozeves s Veltrusy přes řeku Vltavu poškodila střepina bomby. Na něm byl usmrcen pár koní. Sedlák, který s nimi projížděl, vyvázl pouze se zraněním. Tento most v současnosti slouží pro chodce a cyklisty a někdejší poničení není znatelné.

most2
Detail poničeného Miřejovického mostu. | Foto: archiv Ing. J. Stupky
U tohoto mostu se nacházel v době bombardování i Otakar Špecinger, kterému tehdy bylo lehce přes dvacet let. Toho dne šel směrem z nádraží Nelahozeves (tehdy nádraží Veltrusy) do Veltrus. Nálet ho zastihl právě před mostem. Na mou otázku, zdali viděl, jak bomba zničila konstrukci, pan inženýr Špecinger odpověděl: „To byla tak těžká mlha, že teprve, když jsem procházel, tak jsem to viděl.“

Paní Ludmile Čapkové bylo tehdy deset a půl roku a v miřejovickém domě, kde bydlí i v současnosti, žila i v době nepodařeného náletu. Vzpomíná si, že bomby kromě toho, že poničily most, dopadly i na miřejovická lada. Dříve ho lidé obhospodařovali - každý měl svůj kus, který sekal a udržoval. V dnešní době lada zarůstají travou. Bomby zde vytvořily krátery, na které se paní Čapková chodívala s ostatními dětmi dívat a hrát.

Během bombardování se paní Čapková nacházela doma jen s maminkou a se svými sourozenci. Všichni se šli schovat do sklepa společně s připraveným ruksakem, kde měli nejdůležitější doklady. Na mou otázku, co tehdy pociťovala, odpověděla: „To víš, že jsme se báli. Byli jsme malí, sestra o dva roky starší, bratr o pět let mladší. Maminka byla rozumná a klidná žena. Zachovala vždycky klid. Nešlo to. Táta tu nebyl, byla tu sama. Hned přijel. Byl někde v Kolíně na práci. Dělal v energetických závodech.“ Tlaková vlna jim vysklila okna, která později zatloukli papíry. Nikomu z její rodiny se nic nestalo.

Jaroslav Loužecký z Veltrus, jemuž bylo v době devět let, si bombardování moc nepamatuje. Ví, že byl poničen most, zemřela paní Fárová a pan Holaj. Okna po nevydařeném náletu vysklená neměli. Pan Loužecký si více si vzpomíná na událost, kdy hloubkaři na konci dubna 1945 stříleli na německá letadla na bývalém letišti, v jehož místech dnes stojí Kaučuk. Dokonce jedna ze střel trefila i jejich dům a odloupla kus omítky.

Kronika Nelahozevsi

DSCF7560
Kronika Nelahozevsi se stručným popisem události
Událost zaznamenal i kronikář Nelahozevsi František Hovorka, tehdejší řídicí učitel Základní školy Nelahozeves. Místní kronika se ale události věnuje jen stručně, protože všechny záznamy z let 1939 - 1945 byly prováděny zpětně.

Dne 28. XII. 1944 po 2. hodině odpolední svrhla nepřátelská letadla na osadu zdejší obce Hleďseb I., v jejíž blízkosti nalézá se elektrárna Miřejovice, celkem 9 bomb 1q těžkých. Při náletu byl rozbořen dům p. Arnošta Fáry čp. 3, v jehož troskách nalezla smrt jeho žena Klotilda Fárová. Značně byl poškozen dům p. Jos. Reiniše čp. 14, v jehož blízkosti dopadla též bomba. Domy v okolí dopadu bomb ve vzdálenosti 300 m měly rozbitá okna a značně poškozené střechy. Samotná elektrárna, která pravděpodobně měla býti zasažena, poškozena nebyla.

Narozeniny na smutné výročí

Paní Jiřina Švecová (roz. Dandová) se narodila v den náletu v půl osmé ráno a v tomto videu vypráví svůj příběh.

Když padaly bomby

Ing. Josef Stupka nálet přímo zažil jako sedmnáctiletý mladík a publikoval několik knih a článků o Kralupech, v nichž zveřejnil i svoje vzpomínky na nálet. Kralupy TV s ním k tomuto významnému výročí zveřejnila rozhovor.

Fotogalerie z náletu na Kralupy nad Vltavou

Text: Soňa Brunnerová
Foto: archiv Ing. J. Stupky, archiv Jiřiny Švecové
Spolupráce: Turistický portál Kralup nad Vltavou - www.kralupynadvltavou.info

Vytisknout

Komentáře   

0 #16 Dagmar_Holties 2018-07-06 11:23
Pouzivanin sprej aktivátor během zimního rybaření je nezbytný proces pro návnadu pri vrhani do vody, občas I uprostřed rybaření. Tento systém vám umožní obnovit vůni, díky níž se ryby hromadí ve velkých množstvích. Mix vůní dělá přesvědčivý touhu po ryby dostat nástrahu, bez ohledu I na možnost že ryby nejsou hladoví. Na stránce položky položka stojí 790CZK. rybydynamit.com/#6 Můžeš vyzkoušet vyhledávání v blízkosti města, místa nebo adresy. Klikni na Safari v menu, v horní části obrazovky a pak na Nastavení . Klikni na tlačítko Soukromí . Pod Užití polohových služeb webovými stránkami klikni Upozornit na každou webovou stránku jednou denně nebo Upozornit na každou webovou stránku pouze jednou .
Citovat
-1 #15 M. 2015-04-05 18:25
"Stejně snadným způsobem lze vyvrátit i ostatní mýty, oznařované jako tzv. oficiální pravdy (které tady tak rád uvádíte)."

Tak to snadno vyvraťe. Diskuze ve stylu - já napíšu argumenty a vy odpovíte, že to jsou snadno vyvratitelné mýty, ale žádnej jinej argument neuvádíte, je bezpředmětná.

K tomu citátu:

"If we see that Germany is winning we ought to help Russia and if Russia is winning we ought to help Germany, and that way let them kill as many as possible, although I don't want to see Hitler victorious under any circumstances. Neither of them thinks anything of their pledged word."

1. "ought to" neznamená "musíme", ale "měli bychom"
2. v NY Times ten citát není celý a to jeho pokračování poněkud mění vyznění celého citátu.
3. v roce 41 neměl Truman naprosto žádný vliv na zahraniční politiku USA (ten získal až jako prezident). Přesto mohl vyjádřit svůj názor. V některých zemích se totiž stává, že různí lidé mají různé názory. Říká se tomu demokracie, ale na východ tato vymoženost ještě nedorazila.
4. Do války zastával Roosvelt plnou neutralitu USA (ještě po Mnichov.dohodě se amer.vláda odmítla jakkoli agažovat v Evropě). Od začátku války Roosveltova vláda jednoznačně podpořila především Francii a Anglii (že se zdráhala podpořit Stalina je pochopitelné - díky paktu Ribentropf-Molo tov, anexi části Polska a finské válce sovětská zahraniční politika rozhodně nevzbuzovala důvěru). Zároveň nikdy nepodporovala vojensky ani finančně Hitlera bez ohledu na to, co řekl nebo neřekl senátor Truman.

"Přestože se někdo snaží pravdu za každou cenu ututlat a zadupat do země, ona občas vyskočí na povrch jako malý plamínek, který prozradí existenci podzemního požáru." ... Moc krásné :-) To je opsané z nějaký propagandistick é příručky?
Citovat
-1 #14 M.Levy 2015-04-04 11:39
Cituji M.:
Neni pravda, že by ale Hitlera jakkoli podporovala, držela u moci a vyzbrojovala americká vláda.


Tak to určitě. Přestože se někdo snaží pravdu za každou cenu ututlat a zadupat do země, ona občas vyskočí na povrch jako malý plamínek, který prozradí existenci podzemního požáru.

Kupř. v roce 1941 bývalý americký prezident Harry S. Truman, tehdy ještě jako senátor, prohlísil:

"Pokud uvidíme, že Německo vítězí v této válce, musíme pomoci Rusku; a když Rusko bude vítězit, musíme pomoct Něecku, a tímto způsobem je necháme pozabíjet navzájem tak mnoho, kolik bude jenom možné."

Najdete to například na stránce mainstreamového deníku N.Y.Times, www.nytimes.com/.../0508.html - nebo i tento zdroj považujete za málo seriozní??

Stejně snadným způsobem lze vyvrátit i ostatní mýty, oznařované jako tzv. oficiální pravdy (které tady tak rád uvádíte).
Citovat
0 #13 M. 2015-04-01 18:36
Ježkovy voči,

tak k tomu dokumentu o amer.armádě v Plzni:
- aby se ten naskenovanej papír dal považovat za jakejkoli zdroj, muselo by být uvedeno, odkud pochází (kniha, archiv atp.). Takhle nemá žádnou hodnotu
- z jednoho osamocenýho svědectví se nedají dělat žádné závěry
- ten dokument nejspíš podvrh bude - B.Reicin (který je pod ním podepsán) v té době nebyl major, ale štábní kapitán
- i kdyby to nebyl podvrh, tak dokument o americké armádě podepsaný zuřivým komunistou a agentem NKVD Reicinem je zcela nedůvěryhodný

na komentování blábolů z czechfreepress (financovaným Kremlem) nemám nervy.

Se divim, že si bolševici dávají takovou práci s vymýšlením hloupostí, když existuje spousta skutečných pochybení, za které lze Američany oprávněně kritizovat.
Citovat
0 #12 Jaromír Vonásek 2015-03-31 11:09
Ještě ukázka slavného Schindlerova seznamu, aby bylo možné provést porovnání různých textů psaných na psacím stroji v období 2. světové války. To pro případ, že by někdo měl pochybnosti o tom, jestli ten plzeňský dokument může být pravý, nebo zda nejde o novodobý podvrh.

img.ct24.cz/.../489859.jpg
ceskatelevize.cz/.../...

Podle mě je kvalita písma z psacího stroje v obou případech stejná.
Citovat
-1 #11 Jaromír Vonásek 2015-03-31 10:13
A ještě omluva Americkým vojákům za ty z nás, kteří jrště nepochopili blahodárnost jejich mírového úsilí. :)
czechfreepress.cz/.../...
Citovat
0 #10 Jaromír Vonásek 2015-03-31 09:44
Malý příspěvek do diskuse - Američané v Plzni očima místních, 1945.
energieupramene.blogspot.cz/.. ./...
Kopie zde
orgo-net.blogspot.ro/.../...
Citovat
0 #9 M. 2015-03-30 22:01
Hm, nu dobrá.

"Má jim Rusko něco nabídnout a ne jen vyhrožovat - A touto větou jsme se dostali právě k té propagandě a vymytým mozkům Amihujerů. :)"

Jeďte se podívat do Gruzie. Projděte si uprchlické tábory nedaleko Tbilisi, které nechal postavit Shakasvilli potom, co Rusové v roce 2008 obsadili gruzinskou Abcházii a jižní Osetii a vyhnali desetitisíce Gruzínců ze svých domovů. Zeptejte se kteréhokoli Gruzince, jestli preferuje USA (NATO) nebo Rusko a Putina. Odpoveď bude jednoznačná a Putin to nebude.

Navštivte Rigu nebo Talinn, popovídejte si s místníma, navštivte v Rize muzeum komunismu nebo si přečtěte Endre Bojtára - Oloupení Evropy. Pochopíte, že Lotyši nebo Estonci udělají cokoli, aby už nikdy neměli nic společného s Ruskem.

"Možná nevíte, že Gorbačov souhlasil se sjednocením Německa (které není nic jiného než anexe NDR) pouze za podmínky, že se do postsovětských republik nikdy nerozšíří NATO a nebudou tam americké základny. Takhle si někteří představují dodržování dohod."

To je samozřejmě jedna z nových lží kremelské propagandy. Německý min.zahraničí Genscher sice údajně slíbil sovět.min. zahraničí Schevarnadzemu, že se NATO nerozšiří, ale nikdy to nebylo dohodnuté žádnou smlouvou a sám Gorbačov kdesi kdysi (nechce se mi to hledat) prohlásil, že se jednalo pouze o tom, že na území NDR nebudou nebudou rozmístěny vojenské jednotky armád NATO (kromě už stávajících německých) a nebude tam rozmístěn jaderný arzenál. A to neni do teď.
Sjednocení Německa podporovali východní i západní Němci, vlády NDR i SRN, všechny mocnosti a sjednocené Německu uznaly nejspíš všechny (nebo aspoň drtivá většina) zemí. Těžko se může jednat v takovym případě o anexi.

"Ve vybudování německého válečného průmyslu byly také naplno zapojeny americké firmy... Tedy před válkou a po celou její dobu Američané pilně podporovali a udržovali zbrojení, Hitlera u moci a válku v Evropě, aby potom na jejím konci, když už Německo bylo na kolenou (díky hrdinství a nepředstaviteln ým obětem SSSR), nesmyslně vybombardovali průmyslové podniky a města na různých místech v Evropě například v Kralupech."

První část je pravda, některé americké firmy ve 30.letech obchodovaly s Německem a podporovaly Hitlera. Neni pravda, že by ale Hitlera jakkoli podporovala, držela u moci a vyzbrojovala americká vláda. Do vypuknutí vlády bylo USA neutrální, od začátku vlády podporovalo USA protihitlerovsk ou koalici. Na základě zákonu o půjčce a pronájmu z konce r. 1940 naopak financovala a posílala vojenský materiál do Británie i SSSR (mj. narozdíl od Británie, SSSR tu americkou půjčku nikdy úplně nesplatilo). Mj. jednalo se o pomoc, která v přepočtu na dnešek odpovídala téměř 1 biliónu dolarů. Američany ta válka stála tolik peněz a lidských životů, že neměli žádný zájem na jejím pokračování.
O hrdinství SSSR si asi třeba v Polsku myslí svoje.

"Umožnili tak nacistům vybudování válečného průmyslu, koncentračních táborů a celkovou přípravu na válku. Žádná z těchto bank za to nebyla dodnes potrestána.
Poměrně podrobně se ten dokument zabývá také vydáním československéh o zlata z Anglie Německu."

Hitler se ve 30. letech těšil v Británii jakési podpoře, především mezi konzervativci a Britové určitě nesou vinu na vyouknutí války. Takže je docela dobře možné, že ho podpořila i centrální nebo jiné banky (ale abych řekl pravdu, nikdy jsem o tom neslyšel). Každopádně jsem našel, že s vydáním čsl.zlata z Anglie do Německa to bylo o něco složitější. Zmocněnec Německé říšské banky donutil ředitele ČNB, aby odeslali dva příkazy pro převedení československéh o zlata deponovaného ve Velké Británii. První příkaz Bank of England splnila. Po vlně kritiky ze strany britského tisku nebo Churchilla druhá část zlata už převedena nebyla.

"Jinak ale všude tam, kam vstoupila noha amerického vojáka už samozřejmě vládne demokracie, prosperita a blahobyt."

Tak třeba v Japonsku a Koreji (Jižní) blahobyt, prosperita a demokracie opravdu vládne. Jinde se to nepovedlo, třeba v Iráku nebo Afganistánu. Za to asi nikdo (nejen) Američany chválit nemůže.
Citovat
+1 #8 M. Levy 2015-03-30 00:59
Budu reagovat jenom na něco, nemám tolik času ani prostoru abych vyvracel vše.

"útok byl primárně vedený na strategické cíle (velké továrny, dopravní uzly), s cílem co nejvíc oslabit Německo a urychlit jeho vojenský kolaps"

Na toto téma je např. možné zhlédnout filmový dokument BBC (anglicky s českými titulky) na Youtube, www.youtube.com/.../ .
Dozvíte se z něho, jak financování Hitlera a německého průbyslu napomáhala nejen britská centrální banka (Bank of England) prostřednictvím mezinárodní banky BIS, a také americké H.P.Morgan Chase, Westminster nebo Barclays. Umožnili tak nacistům vybudování válečného průmyslu, koncentračních táborů a celkovou přípravu na válku. Žádná z těchto bank za to nebyla dodnes potrestána.
Poměrně podrobně se ten dokument zabývá také vydáním československéh o zlata z Anglie Německu.
Ve vybudování německého válečného průmyslu byly také naplno zapojeny americké firmy jako např. DuPont, Rockefellerův Standard Oil (ten vybudoval nechvalně známý chemický konglomerát IG Farben), International Harvester, General Motors, Ford atd.
Tedy před válkou a po celou její dobu Američané pilně podporovali a udržovali zbrojení, Hitlera u moci a válku v Evropě, aby potom na jejím konci, když už Německo bylo na kolenou (díky hrdinství a nepředstaviteln ým obětem SSSR), nesmyslně vybombardovali průmyslové podniky a města na různých místech v Evropě například v Kralupech.
Jinak ale všude tam, kam vstoupila noha amerického vojáka už samozřejmě vládne demokracie, prosperita a blahobyt. Z dřívějška můžeme připomenout třeba Japonsko (kde jako jediný stát v historii použili jadernou bombu), Vietnam nebo Koreu, v současnosti např. Irák, Libii, Afghínistán, Sýrii, Jemen ...

"(třeba Pobaltské státy nebo Gruzie) svého většího souseda bojí. Pro to jsou rádi, že maji na svém území ameriské základny"

Třeba se Rusko bojí Ameriky a NATA. Možná nevíte, že Gorbačov souhlasil se sjednocením Německa (které není nic jiného než anexe NDR) pouze za podmínky, že se do postsovětských republik nikdy nerozšíří NATO a nebudou tam americké základny. Takhle si někteří představují dodržování dohod.

"Má jim Rusko něco nabídnout a ne jen vyhrožovat."

A touto větou jsme se dostali právě k té propagandě a vymytým mozkům Amihujerů. :)
Citovat
+4 #7 M. 2015-03-29 15:02
Cituji M. Levy:
Cituji M.:
Ach jo, to jsou žvásty. Nechcete se do toho skvělého Ruska přestěhovat? Bylo by vám tam nepochybně lépe.


Český národ nemá, ke své vlastní škodě, žádnou paměť, neví co je vděk a je totálně zmanipulovaný propagandou. Díky články jako je tento, které nám připomínají již téměř zapomenuté události z minula!


Tak jinak, pane Levy.
Reaguju na ty nesmysly, co jste napsal:

1. "Před válkou jsme s nima (a s Francouzema) měli uzavřenou smlouvu o vzájemné vojenské pomoci." Neměli. ČSR mělo smlouvu s Francií a SSSR, nikoli s Anglií (resp. Británií)
2. "Naši letci se odmítli podřídit demobilizaci a ještě před obsazením republiky Němci odletěli na svých strojích do Anglie." čeští letci na svých strojích neodletěli do Anglie, ale dostali se do Anglie většinou přes Polsko a Francii, někteří dokonce přes Rumunsko a Střední Východ.
3. "Zw samé vděčnosti po válce anglická vláda vyúčtovala všechny náklady na pobyt našich vojáků, do poslední ponožky, a československá vláda jim to zaplatila." Československá vláda zaplatila na základě smlouvy mezi Británií a Benešovou exilovou vládou z roku 1940. Resp. Británie na základě této smlouvy poskytla úvěr, který ČSR po válce splatilo. Britové ostatně nesli poměrně značné náklady na osvobozování kontinentu.
4. "Před tím ale, ještě na konci války, tito naši "spojenci" spolu s Amíkama proměnili v sutiny většinu našich měst." Spojenci rozhodně neproměnili v sutiny VĚTŠINU našich měst. A útok byl primárně vedený na strategické cíle (velké továrny, dopravní uzly), s cílem co nejvíc oslabit Německo a urychlit jeho vojenský kolaps. Bláboly o vybombardování USA a Británie snad nemá smysl ani komentovat.
5. Vojenská akce v Mali rozhodně neni žádným prosazováním zájmů USA (svoje zájmy tam má především Francie), ale intervence byla schválená OSN (čili pro ní muselo hlasovat i Rusko a Čína)
6. "Hlavní důvod je ale v rozšíření NATO a amerických základen až k samým hranicím Ruska
tak, aby Rusko bylo těmi základnami zcela obklíčeno." Hlavním důvodem je, že se země sousedící s Ruskem (třeba Pobaltské státy nebo Gruzie) svého většího souseda bojí. Pro to jsou rádi, že maji na svém území ameriské základny. Má jim Rusko něco nabídnout a ne jen vyhrožovat.
7. "Mimochodem hlavní důvod proč Rusové museli obsadit Krym byl ten, že Američani už
jednali s Ukrajinsou vládou o převzetí vojenské základny v Sevastopolu." Přání otcem myšlenky.

Berte to jen jako pár poznámek k národní paměti, propagandě a zmanipulovanost i.
Citovat
+3 #6 M. Levy 2015-03-29 10:35
Cituji M.:
Ach jo, to jsou žvásty. Nechcete se do toho skvělého Ruska přestěhovat? Bylo by vám tam nepochybně lépe.


Český národ nemá, ke své vlastní škodě, žádnou paměť, neví co je vděk a je totálně zmanipulovaný propagandou. Díky články jako je tento, které nám připomínají již téměř zapomenuté události z minula!
Citovat
-1 #5 M. 2015-03-28 15:44
Ach jo, to jsou žvásty. Nechcete se do toho skvělého Ruska přestěhovat? Bylo by vám tam nepochybně lépe.
Citovat
+3 #4 M. Levy 2015-03-26 22:45
Důvodů je víc, mezi ty podružné patří třeba naše malá výpomoc při prosazování
Amerických zájmů ve světě (viz. naše mise v Kosovu, Afghánistánu, Mali atd.).
Hlavní důvod je ale v rozšíření NATO a amerických základen až k samým hranicím Ruska
tak, aby Rusko bylo těmi základnami zcela obklíčeno (Am.voj.základn y jsou i v
zemích které nejsou v NATO, např. v Afghánistánu). Tak bude možné zasadit plánovaný
zdrcující úder zblízka ma celém území ruska.
Součástí těchto plánů byl i náš slavný Brdský radar, o němž si tak pěkně notovala
minystryně Parkanová s Honzou Vyčítalem. Střely odvetného úderu (po zmíněném útoku
na Rusko) je totiž nutno detekovat hned při jejich startu a zneškodnit ještě nad
územím Ruska nebo východní Evropy (popř. nad mořem), tak aby Velká Británie a USA
zůstaly zůstaly ochráněny a zcela netknuté.
Mimochodem hlavní důvod proč Rusové museli obsadit Krym byl ten, že Američani už
jednali s Ukrajinsou vládou o převzetí vojenské základny v Sevastopolu.
Citovat
0 #3 Jaromír Vonásek 2015-03-26 19:51
Prosímvás, a proč nás tedy měli chtít v NATO?
Citovat
+1 #2 M. Levy 2015-03-25 22:05
Oni ti Angláni sou taky super kámoši. Před válkou jsme s nima (a s Francouzema) měli uzavřenou smlouu o vzájemné vojenské pomoci. Ještě válka ani nezačala a už ns tito naši "spojenci" v Mnichově klidně prodali část našeho území Hitlerovi. Když pak Němci napadli a obsadili zbytek našeho území, opět samozřejmě nehnuli prstem - kromě toho že převedli Hitlerovi naše zlato co sme měli v Anglii uložené.
Taekže vzkaz pro ty, co si myslí že členství v NATO nám zajišťuje nějakou ochranu. Nebuďte najivní, nezajistí. Dopadne to stejně jako vždycky, jsme pro ně jenom hmyz.
Naši letci se odmítli podřídit demobilizaci a ještě před obsazením republiky Němci odletěli na svých strojích do Anglie. Tam pomáhali chránit Londýn před německými bombardéry a spousta jich při tom zahynula. Zw samé vděčnosti po válce anglická vláda vyúčtovala všechny náklady na pobyt našich vojáků, do poslední ponožky, a československá vláda jim to zaplatila. Před tím ale, ještě na konci války, tito naši "spojenci" spolu s Amíkama proměnili v sutiny většinu našich měst. Udělali nám přesně to, před čím je samotné naši kluci ochránili.
Kde jsou váležné reparace od Anglánů a Amíku za způsobené škody na majetku a životech? Samozřejmě nikde. Na světě bude asi pořád utrpení, dokud někdo důkladně nevybombarduje Británii a USA.
Citovat
+2 #1 Jaromír Vonásek 2015-03-24 19:17
Občané! Ve dnech 29. března - 1. dubna projede přes Českou republiku konvoj amerických bojových vozidel. Všichni, kdo máme čas a možnosti, bychom měl využít této příležitosti a poděkovat spojencům za vše, co pro nás a naši vlast udělali, stále dělají a udělat se ještě chystají. Nejen barbarské a z vojenského hlediska zcela zbytečné málety na Kralupy, Prahu, Plzeň, Brno a mnoho dalších měst v předvečer osvobození Rudou armádou. Z poslední doby např. stejně barbarské a neoprávněné vybombardování bratrského srbského národa ihned po našem vstupu do NATO, arbitráž TV NOVA, odstranění Nečasovy vlády a diskreditace tajných služeb ČR za účelem získání zakázky na dostavbu Temelína, smlouva TTIP nebo příprava 3. světové války.
Nejbližší body pravděpodobného průjezdu se nacházejí mezi Mladou Boleslaví a Prahou-Ruzyní. Děkovné transparenty laskavě vyhotovte v jazyce anglickém.
Citovat

Přidat komentář


Poslední komentáře pod články

  • Likvidace staré skládky v Lešanech má odklad na další dva roky
    • Josef_Mareyi Před 1 týden
      Vypršel limit odkladu sanace loni? Vzhledem k nové výstavbě a blokaci dalších cest je sanace kompletního ...

      Číst dále...

  • Minipřípravka Dynama v Brozanech stříbrná
    • Mai Před 2 dny
      Greetings from Los angeles! I'm bored at work so I decided to check out your website on my iphone ...

      Číst dále...

  • Pálení čarodějnic opět na Višňovce a u hasičárny
    • Norris Před 3 dny
      Pretty great post. I just stumbled upon your weblog and wished to mention that I have really enjoyed ...

      Číst dále...

       
    • Jon Před 4 dny
      Hi there are using Wordpress for your blog platform? I'm new to the blog world but I'm trying to get ...

      Číst dále...

  • Válka Rosových s kralupským stavebním úřadem pokračuje
    • STEWcync Před 1 týden
      There are different ways to fry tomatoes, but each of them will require the hostess to spend several ...

      Číst dále...

Poslední příspěvky na diskusním fóru